Taky se toho trochu bojím, ale nechci ho líčit jako že si vymýšlí, on je jinak strašně zlatý a taky si chce užít maminky a když je mu k tomu blbě.. navíc chce na mě být teď pořád přisátý, už skoro nemám mléko, kojím už jen 1 - 2x denně, tak se vždycky pustí s brekem.. Ale já jsem zase docela drsná matka, když vyhodnotím, že mrčí jen z trucu, tak nemám problém ho nechat válet se na zemi, on se do pár minut uklidní a jde si hrát. Ale teď pláče fakt nešťastně, tak je mi ho líto.
Každopádně děkuju za rady, spaní v postýlce asi začnu trénovat hned, jak se uzdraví. Musím zaklepat, ťuk ťuk, sice už neusnul, ale teď si prohlíží obrázky ve vedlejším pokoji a je spokojený, tak snad mu bude trochu líp.