Ještě k tomu citátu - strach a úzkost hodně závisí od prostředí rodiny, školky a školy, na osobnosti učitelů.
Když to vezmu z opačné strany, je dobré dítěti připravit takové prostředí, aby takový problém vůbec nemusel vzniknout. Možná by se výzkum měl spíš zaměřit na aspekt zlepšení prostředí ve školkách a školách a nezkoumat důsledky.

K citátu...

Souhlasím, řekla bych, že základ je dán z rodinného prostředí a také ale i z velké části povahou dítěte.
Třeba když se podívám na moje děti - každý je úplně jiný, prvorozený je citlivý,lítostivý, v kolektivu spíše introvert, neprůbojný a do jisté míry stále závislý na opoře dospělé osoby. Je to u něj dáno povahovými rysy, které přebral "bohužel" z jedné strany naší rodiny a také z části výchovou - zpětně vidím co mělo být jinak.
Druhorozený je více dravý, méně lítostivý, společnost miluje a ujištění dospělého potřebuje v daleko menší míře, než jeho bratr...

No a na institucích, které přebírají část rodinného působení by mělo být pomoci dítěti se rozjvíjet a dodávat potřebnou část podpory a jistoty. Nicméně si myslím, že při současném nastavení našeho "klasického školství" to stále půjde velmi těžko.