Hezký večer všem, chci se zeptat hypoteticky: jak staré miminko byste svěřili na hlídání jak starému sourozenci?
Když mi bylo sedm let (už před skoro 30 roky), bydleli jsme na sídlišti, v panelákově s prolézačkami mezi jednotlivými domy a hřištěm a lesíkem za koncem ulice. Děti „s klíčem na krku“, mého věku, ale i mladší (pokud rodiče věděli, že jde s nějakými staršími kamarády) si chodily hrát ven samy, bez rodičů, příp. s pravidelnými hlášeními se doma, že žijeme.
Běžně se stávalo, že mi máti s sebou dala i kočárek s bráchou, kterému nebyl ani rok, aby se vyspal na vzduchu, když se vzbudil, přivezla jsem ho domů na kojení.
V dnešní době si neumím představit ani jedno, ani druhé. Zatím mám jen rok a půl staré dítě, takže to nijak nehoří, ale zrovna jsem se dostala do takové debaty a neumím k tomu zaujmout postoj, nemám aktuální zkušenost.
Prosím tedy panelákové maminky o předání těch jejich zkušeností: a) od jakého věku pouštíte své starší děti ven samotné a za jakých podmínek, pravidel, omezení?
b) Svěřili byste vůbec, a pokud ano, tak jak starému sourozenci, kočárek s mladším sourozencem na procházku?
Díky moc za Váš čas a předání zkušeností!