Hezký večer,

tak máme doma kocoura. Zničehonic. A k tomu batole. To se tu tedy neocitlo zničehonic, ale okupuje prostor již devět měsíců. Uvítám jakékoliv rady, tipy, triky zkušených s takovým soužitím, co ohlídat, na co nezapomenout atp.

Kočky mám ráda a něco o nich vím, byly vždy v mé blízkosti, ale nikdy jsem žádnou vyloženě nechovala - spíš se adoptovaly cizí, takže starosti na mou hlavu nepadaly.

Kocour pochází ze statku, kde žil ve chlévě na seně, v čistotě - má pěknou, hustou srst, na první zdání čistotný, a velice mazlivý - asi se s ním chodili mazlit zaměstnanci. Vzala jsem ho k veterináři, odhadl jeho věk na cca půl roku, kocour dostal ampuli proti parazitům a Dr. mu vyčistil uši, příští týden mám přijít na injekci (vzteklina a jiné zoonózy) a odčervení.

Mám pro něj přenosku, záchod krytý (aby mimino nehrabalo) a silikagel, má místo s vodou a granulemi, ty už jedl a chutnaly mu, vody se napil, jak jsme přijeli domů, tak opatrně prošel byt a asi na hodinku se schoval a zchrupnul si v botníku, teď už leží pod stolem a mhouří oči - aha, spí , jak koukám. Přede, otírá se o nohy, válí na zádech, zdá se spokojený. Co mi ještě chybí? Napadl mě takový ten vyčesávací hřebínek.

Batole je úplně auf, živá hračka - chytá kocoura za ocásek, uši (celkem jemně, ale i tak to usměrňuji), kocour nesyčí, neškrábe...

Jediné, co zatím neklaplo, je, že se vykadil do květináče s yuccou, budu ho zítra zkoušet posazovat na ten záchod, uvidím.

Tak to je kazuistika. Co Vy kočkomilky na to? Díky .