"Ta labilita ale s sebou nese i velkou míru citlivosti, empatie, prostě spoustu věcí, které jsou na učitelkách (a ošetřovatelkách a dalších podobných profesích) tak žádané....
Tak proto jsem se tak rozepsala ."

Ivo,ač většinou s tebou souhlasím,s tímhle teda ne.V pomáhajících profesích je labilita naopak nežádoucí,až mi při čtení těchto řádků přejel mráz po zádech.Empatii jako takovou já s labilitou nemám vůbec spojenou.Labilita je pro mě empaie naruby,taková empatie,kdy se vcítíš do druhého,ale ne tak,abys ho přijala takový jaký je,ale naopak taková,která Tě ochromí,nepřeneseš se přes jeho nemoc,postižení,je Ti ho tak strašně líto,že jsi mu prakticky na nic.Tihle lidé a máš pravdu,že jsou moc hodní a nemůžou za to,k nám občas příjdou pracovat,ale vydrží tak maximálně jeden den.My,co tam děláme déle už je poznáme skoro na první pohled.Empatie naopak pro mě je,že příjmu Tondu jako svého kamaráda(dítě) a beru ho takového jaký je,že nemá jednu nohu pro mě znamená,že mu musím pomoct do schodů,ale jinak nic.Chyba je si představovat a užírat se tím,co kdybych já tak měla jen jednu nohu a frustraci z toho pak vědomky nebo nevědomky přenášet na Tondu.Za jednu nohu si dosaď cokoliv.

To bylo mimo téma k té labilitě,nesoudím,jestli učitelka byla nebo nebyla labilní,na to nemám dost informací.