Před dvěma a půl měsíci k nám přibyla kočka. Teď má 7 a půl měsíce. Odvážela jsem si z jednédomácnosti malou tgřici, která se změnila za pár dnů v přítulné kotě, které mě následuje na každém kroku, tulí se, lísá se, hřeje mě, olizuje mě... je jako dítě, buď je všude, a u ní to platí doslova, budí nás ráno, potom se nají a padne a nic ji nevzbudí. Čistotné, hloupé, roztomilé. Vleze si večer ke mě do postele a vesele si přede a mě hřeje. Prostě kde jsem já se mi zdá, že je i tulící se kočka.

Toliko moje část.

S dcerkou jsou jako dvě děcka. Jenže toto menší dítě s drápky je vystrkuje zrovna na moji dcerku (na mě taky zkouší, ale na ni ode mě platí rázné ne! až se sama divím). Už z dálky na ni prostě číhá. Vidím, jak se přikrčí, pozoruje, vystartuje, skočí, a buď jen "boxne", ale hodněkrát vytáhne ty své drápky a už jsem nejednou natírala menší msítečka. Spíš na nohách. Jenže teď dcerka se k ní sklonikla, když ji zakryla dečkou, protože jsme větraly, a v okamžiku se dcerka drží za oko. Naštěstí "jen" chňapla pod oko bez drápků, i když dcerka tvrdí, že s drápky. Na kůži nebylo nic. ale ta hrůza, kdyby se trefila do oka, vč. drápků.

zdá se mi, že kočka mě bere jako mamku a dcerku jako hračku, či snad něco podobného. ode mě si nechá snad všechno, i když samozřejmě odsud podsud. ale u dcerky... kočka není kastrovaná, už jednou mrouskala.

otázka zní - nakolik se změní chování kočky věkem, popř. věkem a kastrací? je jí 7 a půl měsíce, je chovaná v bytě, skákat má dovoleno všude, přístup taky všude skoro, živená v pořádku... pokud je změna nulová, nebo tak, jsem ochotna nechat kočku "utéct" (moje vymylšená verze pro dcerku, v reálu bych ji našla hodnou rodinu, snad pouze s dospělími), i když jsme si s kočkou my dvě na sebe zvykly ani jsem to nečekala, tak přeci jenom je na prvním místě dcerka. jsou takové všechny kočky? nebo jen ta naše? nebo jen v tomto věku? proč je naše kočka taková?