mě přijde, že jak máš před očima ty chuděry, tak prostě každýho šmahem odsoudíš, že je hajzl, co vyhazuje u kravína kočky... a teď si vem, že někdo má kočku doma u baráku, kastrovanou a chodí mu spát do chlíva... tady je situace takový, že mezi barákem a chlívem je vzdálenost půl kiláku... pořád je to takový? člověk, kterýho zná, za ní každej den bude chodit aspoň podrbat? furt sem ta děvka, co vyhazuje kočky? a představ si, že ti sere každej den po posteli? pořád sem kráva nebeská? asi je fakt moje chyba, že sem ji nevykastrovala, to si teď uvědomuju, ona má však tak tichou klidnou mrouskavku, že sem to nikdy nepovažovala za důležitý, ale to, že sem čubka, co týrá zvířata, s tím jdi bin do pihele, odsuzuješ jen na základě svýho traumatu