Já prožila první trimestr druhého těhotenství ve stavu, kdy jsem se i v těch lepších chvílích plazila po bytě po čtyřech, jinak se mi hrozně motala hlava. Taky jsem během té doby vyzvracela a vyhladověla o osm kilo.
Nepomáhalo mi nic, dodnes pamatuju, jak jsem po každém opatrném doušku vody postrkovala očima minutovou ručičku na hodinách - věděla jsem, že když to v sobě udržím dvacet minut, mám protentokrát vyhráno a můžu zkusit další hlt vody nebo mikroskopický kousek hořké čokolády.
Tím chci jen říct, že někdy ta procházka venku fakt není možná.