Jeno víš,já mám jinou zkušenost a shodou okolností tady to samé nedávno popisovala Xantipa.Já jsem na minulé synově škole měla poměrně hodně výhrad a vždy jsem to nahlas na třídních schůzkách prezentovala,bohužel kolem mě ticho,ostatní rodiče koukali z oken,kontrolovali mobil,nikdo jiný nic neměl,nikdo se nepřidal.Takže samozřejmě závěr byl jasný,já jsem ten věčný ukřičenec a jelikož ostatní jsou spokojení,tak co?Problém je,že jakmile jsem vytáhla paty ze školy a šla domů,rodiče,kteří na schůzce mlčeli mě doháněli a děkovali "to je dobře,že jste to řekla","přesně to si myslím taky".Takže co je vlastně ta mlčící většina,jsou to opravdu ti spokojení,nebo jen to,co si nechtějí pálit prsty?