První jsme vybrali už během těhotenství, konečnou verzi jsme napsali asi 14 dní před porodem. Poradní hlas měla moje maminka, která se ptala, co když nebude umět Ř, tak dostal i druhé jméno.

U dcery jsme věděli, že musíme dát už dvě jména a chtěla jsem jméno po mojí mamce (dala bych ho i u prvního, jen tam vycházel blbě termín). Takže je po babičce plus druhé jméno k tomu.

U třetího to byl oříšek a vybral ho vlastně starší syn. Jinak s manželem jsme se naštěstí většinou shodli, žádné velké diskuse nebyly, chytré řeči z rodiny jsem neřešila, všichni si zvykli.