Přidat odpověď
Léta jsem měla kočku, kocoura a papoucha. Kočky věděly, že na papoucha nesmějí, bo jinak bude zle.
Kocour byl aristokrat, naprosto chápal, že papouch je tabu. Kočka tak jednou za rok po papouchovi skočila. Ovšem jednak ho chránila klec, druhak já a za třetí se papouchova řvaní tak trochu bála. Na zobák nikdy nedošlo, ale asi by se divila.
Papouch ovšem kocoura provokoval, občas po něm pořvával: "Kocoure, ty vole, mňau"! K násilí z kocourovy strany však nikdy nedošlo.
Předchozí