Postup exekutora v tomto (a mnoha dalších případech) jasně ukazuje, že funkce exekutora nemůže být v rukou nšjaké soukromé osoby, která si v podstatě dělá co chce. V tomto případě jde zcela zjevně o vydírání a trápení zvířat. Doufám, že paní z reportáže má velice agresivního právníka, spojila se s kynology a ochránci zvířat a už na exekutora podala trestní oznámení, stížnost u exekuční komory a požídal soud o předběžné opatření vydání obou psů. Doufám že tento exekutor už brzy přijde o své "teplé" místečko.
Jen poznámku na konec já sám mám dva psy (pro mě to jsou jako moje děti) a já bych je rozhodně žádnému exekutorovi neodevzdal a bránil bych je jako mé děti i s tím, že by to pro mě znamenalo čelit trestnímu stíhání za maření ůředního rozhodnutí či případné napadení. Až by se mnou soud skončil tak já bych zaplatil pokutu, pan magistr by musel složit funkci a slavný zákon o exekuci by byl u přezkoumání u ustavního soudu (či Evropském soudu pro lidská práva).
Tom Z.