Ano, trefilas - je to o shovívavosti, mám na sebe hodně hodně velké nároky ve všem. Něco si splnit a změnit můžu, něco mi nejde, to fyzické jde samozřejmě hůř. V životě jsem toho zvládla hodně, myslím, že bych na sebe mohla být i hrdá.

A v tom vztahu - nechtělo jsem to psát, ale - prostě šlo o manželův dlouhodobější paralelní vztah. Myslela jsem si, že je to něco, co bych nikdy neustála a nezvládla odpustit, ale utřepalo se to. Je to jiné než předtím, kvalitativně možná i paradoxně lepší, ale ten můj pocit selhání (mého) jako ženy a ty mé nároky na to, jak vypadám (a je to čistě subjektivní pocit) prostě jsou strašně nepříjemné. A vím, že to je čistě o tom, jak já se cítím.