Mě tedy zaráží, jak může někdo uvažovat nad tím, že otce neudá. Proč? Dítě ti nespadlo z nebe, byli jste na to 2, on sice možná nechtěl, ale stalo se a MĚL BY NÉST ZA SVOJE CHOVÁNÍ ZODPOVĚDNOST! Proč my ženy máme pořád pocit, že musíme být hrdinky a všechno zvládat sami? Pak se tu zakládají diskuze o tom, jak se chlap nestará apod., ale vžyď my sami jim svými postoji takovéto chování de-facto schvalujeme. Jsme sami proti sobě a svou rádoby samostatností a nezávislostí si jen škodíme a chlapům ukazujeme, že oni vlastně nic nemusí, protože my přece všechno zvládneme sami.
Pokud není psychicky labilní, není muslim nebo cizinec, u kterého by hrozilo, že dítě odveze na druhý konec zeměkoule, rozhodně zapsat do RD a domluvit si podmínky vzájemné spolupráce a výchovy, když už to není možné dát dohromady.