Ahoj,

máme stejně staré děti a u nás to běží taky. A to starší ve dvou letech, když dostal u kamaráda do ruky pistol si myslel, že to je vrtačka. Tehdy mi došlo, že ten muj postoj total bezezbraní taky není kdo ví co?! Nemáme televizi a pouštím détem jen to co znám, žádné násilí, žádní spidermanni a podobní roboti nebo co to ted´ letí. Dneska už má starší své kamarády v ulici a pořád si hrají na vojáky a já nevím co. Vysvětluji mu to naprosto stejně jako ty, je to hra, s klukama tak blbnout mužou, ale nesmí mířit do aut a na kolemjdoucí a ty co nejsou zapojení do hry. Mladší bratr, jak říká muj muž, ten uměl mířit pistolkou dŕív jak chodit a kdejaký Arab by nám ho mohl závidět. Taky je to ted´ jeho oblíbená věta. Doma na nás mířit nesmí, když se schovávají s bráchou po baráku a hrajou si na Vinetua (tím je krmí zase děda), tak OK, ale když pak míří na sousedovic holky, tak to prostě nikdy nenechám bez povšimnutí.

Nevím, postě to ke klukum fakt asi patří a když zase budou uplně zbavení těhle her, tak se k nim dostanou zase až mi už jim nebudeme tak na blízku, abychom je přivedli na dusledky...??? Řeším to stejně jako ty a taky jsem zvědavá na názory ostatních.