Šmarja jak já jsem ráda za naši normální základku, kde se děti učí normálně psát, číst, mají normální prvouku a matematiku a taky normální tělocvik a výtvarku, ve které, světe div se, vymalovávají obrázky. V hudebce zpívají za doporovdu klavíru či kytary, některé hůře a někteřé lépe, podle toho, jak jim bylo naděleno do vínku. Je to krásné, sledovat jak ti, co zpívají falešně zase hrají prim v psaní či matematice a naopak.