Uvědomuju si, že tahle diskuse je už hodně stará, ale nedá mi, abych nepřispěla se svou "troškou do mlýna".¨
l/ Adámkovi a jeho rodičům přeji to nejlepší a hlavně zdraví.
2/ Bohužel mám za sebou též zkušenost hospitalizace se svým 3-měsíčním synem.Také jsem byla naštěstí přijata do nemocnice s ním. Připadalo mi jaksi samozřejmé a naprosto přirozené, že budu nadále vykonávat činnosti, které jsem vykonávala doma - přebalování, přestýlání postýlky, umývání... Předpokládala jsem, že jsem byla přijata do nemocnice nikoli pouze na kojení, ale i pro obstarání dítěte. Sestry poskytly zdravotní péči -aplikaci léků, pravidelné kontroly.Navíc jsem si všimla, že na oddělení bylo nemálo dětí bez maminek, které bylo třeba obstarat se vším všudy a včetně krmení a občasného zabavení.
Také by mě nenapadlo, abych žádala zdravotnický personál o jakoukoliv péči o mne, stlaní postele z toho nevyjímám. Neshledala jsem žádný důvod, proč bych měla tento úkon vyžadovat od kohokoliv jiného, doma to dělám taky.

Závěrem chci poděkovat lékařům a sestrám KDDL Fakultní nemocnice Praha 2 za péči, vstřícnost a obětavost- děkuju.