Možná ne, když Ti tak budou říkat od dětství, zvykneš si i na krávu, ale když jsi od dětství Petra nebo Péťa, tak Petruna je nadávka.
Já nesnesu obdobu mého jména, protože když se tak jmenuju, tak to druhý jméno je pro mne nadávka. A mohla jsem vyletět z kůže, když učitelka říkala mé spolužačce mým jménem, protože jí přišlo jemnější a její maminka byla její kamarádka a mně říkala tím jejím, aby to odlišila. A děsně se divila, že jsem nereagovala. Řešilo se to v ředitelně a řekla bych, že i řediteli to bylo divný. Ale byla taková doba, takže byl kompromis - já jediná neměla ve třídě jméno, nýbrž jen příjmení
Ale to mi nevadilo, lepší než si říkat jiným jménem.