Jsem Andrea a vždycky se mi líbila pouze tahle varianta, rodiče mi říkali Andruška, táta spíš Andrušinečka a když jsem zlobila, tak Andruša, to jsem nesnášela úplně nejvíc, vždycky mi to evokovalo Marfušu. Jinak na základce měli všichni tendenci říkat mi Andy, nevím proč, nějak se to chytlo a já to tak hrozně nesnášela. Teď po letech ještě snesu Andrejka a Ája, protože tak mi říkala moje nejlepší kámoška, tak to bylo docela milý. Můj manžel mi řiká Andrei (vyslovuje Andrej), píše to všude s i na konci, jsem na to úplně alergická a nemůžu mu za boha vysvětlit, že je na konci A!! Jo a manželovo nejlepší kámoš slovák mi říká Angelínka, snad v životě mi neřekl pravým jménem