No, ano, mě později spíš šlo o to, aby mě někdo podržel než aby mi poradil techniku... protože LP pořád říkala, stejně jako web a knížky, že když mě to bolí, špatně přikládám. No ale já zkoušela přikládat tak, onak, pomalu jsem se věšela za háky na strop a stejně to bolelo, ragáda se mi zahojila asi půl roku po skončení kojení... Tak už jsem nechtěla LP ani vidět a prostě po 4-5m nenávidění svýho života (z té doby si nepamatuju skoro nic a miminkovské období s prvním jsem si neužila) jsem se na to vykašlala a kojila jen z jednoho prsu. Tentokrát to tolik nebolelo, ale prostě Toník z toho prsu pít nechtěl, přišlo mi, že mu nevyhovuje,jak to teče, jako by mu nějakej proud cákal do krku, ale za celé 4 měsíce jsem ho nepřemluvila, aby z něj pil ani žádným trikem. Z čehož jsem měla dost hnusný depkózní stavy, že to zase nejde a přitom mi to bylo konečně příjemné (po šestinedělí) a i se mi zdávalo o kojení na to prso a jakoby mě v něm úplně svrbělo touhou abych z něj mohla kojit. Takže bch podruhé podpůrnou skupinu brala.