Já tomu nějak nerozumím.
Mám zkreslené představy - mé děti jsou v podstatě pedoasociálové - minimálně se stýkají s jinými dětmi, prostě není příležitost
Ale právě mám za sebou probdělou noc - roční řvala průběžně neustále, tříletý až od 4.
Oba mají rýmu jak trám a oba ji OPĚT chytli od svého bratrance a sestřenice (4 a 5let), ostatně jako VŽDYCKY, když se s nimi vidí.
Od ostatních matek, které cpou děti do školky, byť je k tomu nevede existenční nutnost, vím, že jejich děti jsou též imrvére nemocné - rýma, kašel, zvýšená teplota...
Takže pokud už bych mohla děti někam vzít a socializovat je pomocí vrstevníků, v 90% případů z toho sejde, jelikož jsou vrstevníci nemocní.
Do školky samosebou můžou, ale s kamarády se setkat nemohou pro nemoc - to jen taková úsměvná vsuvka

Nedávno jsem slyšela názor, že děti musí získat v kolektivním zařízení imunitu. Připadá mi to asi stejně inteligentní, jakože každé mimino ženského pohlaví musí mít náušničky nebo každé dítě musí do školky od tří let...

A já se ptám
1. Jak to dělají matky, které chodí do práce nebo mají další malé dítě, když musí probdít tolik nocí beze spánku nebo v polospánku, že se nesesypou z dlouhodobé situace? Vždyť já po té jedné noci za uheŕák sotva lezu, nemohla bych mít děti věčně nachcípané...

2. Jsem naivní magor, když si myslím, že není normální, aby děti celoročně tři týdny v měsíci marodily?
Neměly by být děti zdravé? Nevím, možná už to není v módě...