jinak ještě jsem si všimla u ní jedné věci, ale nevím jak to napsat. Ona nemá takovou tu psí mimiku, u dřívějších psů jsem už z dálky dokázala odhadnout, co bude následovat - měli "úsměv", šibalské oči, když si chtěli hrát, strach ve tváři, když se báli, apod. Je to divné, ale já to u ní nevidím, u ní existuje akorát upřený výraz a to takový, jako by tě analyzovala do morku kostí. A nejsem jediná, kdo si toho všimnul. I skorošvagr, kterého jinak nemusím prohlásil, že má jakési zlé oči...
A pohlazení taky nemá moc ráda...