Bublinko,
já se přiznám, že jsem dočetla asi do poloviny. To, co popisuješ, jako živit chlapa z mateřské apod., vyčítání, psychické násilí jsem zažila, nedopadlo to dobře.
Vím, že radit ti, vykopni ho, stejně to táhneš sama s mamkou je těžké, ale asi jediné rozumné řešení. Takhle jsem žila před devíti lety já. Taky jsem ho milovala. Teď valíme jeden krásný soudní spor skoro o 300.000 na výživném. Zapírá se, nulové daňové přiznání, s mým nynějším komunikuje, protože je to pro něho zdroj financí, mnohokrát mu bylo navrženo, že by asi bylo vhodné něco zaplatit...nemá, nemůže. Můj s tím soudním řešením až tak nesouhlasí, bere kluka jako vlastního a nechce se v tom patlat, ale pro mě to je něco jinýho. Okradl mě o porodný, o všechny prachy, děda mi tehdy dal na řidičák, zaplatila jsem si ho sama a kdybych mu uvěřila, že mi to vrátí, neřídím doteď. Synovi nedal přesně 7x (je mu 10)žádný dárek k Vánocům, narozeninám apod., ale po společných známých vykládá, jak ho miluje. Můj mě odsuzuje, že se s ním ještě zabývám. Já vím, že ty peníze z něho jednou dostanu a budu moct synovi koupit třeba byt.
BUBLINKO, NENÍ TO V POŘÁDKU A NIKDY NEBUDE, CHLAP, KTERÝ NEDĚLÁ DÉLE JAK PŮL ROKU DĚLAT NECHCE, ZNÁM VŠ ODBORNÍKY, CO ŠLI Z NOUZE DĚLAT PRO NĚ "PODŘADNOU" PRÁCI. JÁ JÍ VLASTNĚ - Z JINÝCH DŮVODŮ DĚLÁM TAKY.
Jak kdybych psala já kdysi, ráda bych Ti pomohla, napiš na mail pod nickem, pokud budeš chtít.

NEVĚŘ MU, DOPADNEŠ JAKO JÁ.