Já zase chápu, že zakladatelka nechce, aby jejího syna nutili do něčeho, co nejí. Živě si pamatuju, jak jsem brečela nad rajskou polívkou s nokama. Všechny děti už spinkali a do mě to tam tlačili, i když si to naši nepřáli. Až tam máma udělala scénu, přestlai mě nutit. I tak jsem spoustu věcí do dospělosti kvůli přístupu ve školce nejedla. teď je rajská moje nejmilejší polévka, ale trvalo to.
Syn taky pomazánky nejí - občas mě mrzí, že nechce ani ochutnat, ale nenutím ho. Sám od sebe pár věcí jíst už začal. Myslím, že bohatě stačí, že syn zakladatelky vidí, že to jedí jiné děti. Třeba si časem dá říct sám od sebe.