Můj syn, velice inteligentní, šikovný, precizní... nestíhal ve škole. Od druhé třídy se neustále zhoršoval, resp. zhoršovaly se mu známky z písemného testování (jednoznačně je ve školách upřednostňováno). Na vysvědčení měl jedničku jen z chování, výtvarné výchovy a tělocviku, jinak většinou trojky, čtyřky. Zlepšovat se začal v sextě. V současné době je na VŠ a má výborný prospěch. Největším stresorem byl čas, resp. časový limit vyřčený, případně připomenutý během práce. Když plnil úkol s nataženou minutkou, byl výsledek o moc horší, než stejný úkol zadaný se slovy - dělej to tak dlouho, jak potřebuješ - bylo hotovo rychleji a bez chyb. Školní známky nejsou obrazem inteligence.