babička nám odjakživa otvírala okno, zachumala nás do duchny, až nám koukal jen nos a ráno nám šla pára od papuly. spali sme jak andílci a u ní sme rozhodně nikdy nemocní nebyli. zatímco u druhé babi, která nám iniciativně přitápěla, sme skončili už první ráno s angínou. vždycky. mám to tak dodneška a tchánovce sem musela doslova dořvat do toho, aby mi v noci na tajnačku nechodili otvírat kohout topení, protože než mě to vedro vzbudí, už se mi rozjede nemoc.