Ale jo, načetla jsem toho na toto téma teď dost. Sex rozhodně neomezujeme, protože to bylo to jediné, co mě drželo přes Vánoce, abych se nesesypala a nezkazila je i dětem. Ten vztah už taky neprobíráme, je mi jasné, že o tom nemůžeme mluvit pořád dokola. Že jsou spolu v práci, toho jsem se bála, že budu celé dny přemýšlet, co se tam děje, ale je to taky v pohodě. Spíš mi chybělo od něj to gesto, že by s ní přestal chodit hrát sám od sebe. Ne aby to nechal na mě, jestli mu to zakážu..
Všude radí, abych si udělala čas na sebe. Ale když jsem ho požádala o jeden volný večer pro sebe, tak se naštval a ptal se jestli tím pádem počítám, že bude chtít pak taky volný večer. Nějak z něj pořád cítím to "já já já"