"že víra v existenci výjimek se snižuje úměrně počtu těch, kteří jsou "všichni stejní"
No, a ti co nejsou, nejsou k mání, neb jsou - logicky - zadáni.
Takže ti "lepší", co by se k nim dalo případně od těch "horších" odejít, se vyskytují v množství limitně se blížícím ehm malému číslu
Hlavní důvod, proč si teda nakonec většina lidí "radši nechá to, co má doma" (čímž "ten doma" je zpětně utvrzen v přesvědčení, že je to pro jeho nesporné kvality, a kolo se roztáčí znova...)