Medu, "nevěra byla ta pomyslná kapka - střípek do skládačky" - ano, zcela jistě. Když uvážím, že se to tak podivně hroutilo už v předvečer svatby. Byli jsme dokonce v manželské poradně, ještě jako svobodní. Nepamatuju se na to ale prý mi tam ten doktor řekl, že jsou dva druhy mužů - věrní a chroničtí záletníci. A ten můj je ten druhý typ, takže holka buď ber, nebo nech být. S tímhle můj muž vždy argumentuje - víš, jaký jsem, když sis mě brala, věděla jsi to. Možná věděla, ale nechtěla vědět a vidět, on měl úlety už v dobách našeho chození, jenže já byla slepá a omlouvala to.

My jsme se prostě neměli brát, to je vše. Jenže jsme se vzali, máme 4 děti, a musíme se s tím nějak popasovat.