Já si fakt neumím představit pravé křesťansví slučitelné se strachem - víra vynucená bázní - víra jako prevence posmrtných muk

Já to vnímám tak, že když opravdu ze srdce věříš v láskyplného Boha, a v jeho vedení, v boží záměr, že ti to velmi usnadní tu pozemskou pouť a ušetří tě to mnoha pozemských muk v podobně různých duševnách strádání, trýznivých pochyb apod. - v podstatě si ušetříš peklo na zemi - ale nemyslím si, že křesťanský Bůh je slučitelný s hrozbou posmrtného utrpení.