Náš kocour usíná s dcerou, ona na tom trvá, že ji krásně uspává. Ale hned jakmile usne, se kocour sebere a jde si po svých. My si na noc zavíráme dveře (to jsme se naučili až kvůli němu), aby nás v noci nebudil. Kromě ložnice má k dispozici celý byt. Když jde dcera v noci na WC, kocour k ní radostně běží, že se konečně něco děje, ale to už si ho do pokoje nebere a zavře si, protože také velmi rád loví nohy. Musí počkat do rána a to on čeká.