Já už jsem se k tomu vyadřovala,nepostupovala bych tak.Pokud se člověku a je jedno jestli dítěti nebo dospělému něco stane moje reakce je přiměřená té bolesti.Pokud vím,že ho to bolí,soucítím s ním,i když si za to může sám.Přece ty když si zlomíš nohu,byť vlastní nešikovností,taky neočekáváš,že to tvoji nejbližší odmávnou s tím,že dobře ti tak,měla jsi dát pozor.Tam vidím hlavní příčinu toho,že se tvůj syn zachoval takhle.