Když už se v tom rýpám (jen proto, že děti si hrají si spolu, nemusím většinou zasahovat nijak, k dodržování určitých pravidel a chování už jsme dospěli, mám čas vysedávat u kafe u PC), nevím, proč se ptáš, co a jestli bylo přiměřené v tvém případě. je důležité znát názory ostatních, vychová toho kluka někdo za tebe?

Vychovávám své vlastní děti tak, jak umím, jak myslím, že je správné a funguje to na ně - a opravdu na každou z dcer platí něco jiného, vycházím ze své osobnosti a zkušenosti a jednám v rámci zákonů - tj. netýrám je fyzicky ani psychicky, věnuji jim dostatečnou péči materiální,zároveň mají ve mě tu mámu na mazlení, i když se na ně občas za něco zlobím a pěním. Uznají, že důvod byl. Ve škole a ve školce slyším většinou jen chválu, jak holky hezky spolupracují, pomáhají, nezlobí, nevymýšlí lumpárny, jsou samostatné v sebeobsluze... A je mi úplně jedno, co by si kdo myslel o tom, že jsem některou za něco plácla na zadek a jak jsem to mohla nebo měla udělat jinak.