mě to nepřipadá zcela Ok, ale přiznávám, že kdyby mě tohle synovo chování vytočilo, možná bych reagovala podobně. ale pak bych se pídila (až se uklidním) po tom, proč se mi vlastně směje. Zažil někde, že by se někdo (třeba i rodiče) vysmíval jeho bolesti? pokud ano, pak to chápu. pokud to nezažil, tak bych mu to příště, až bude mít bolest on připomněla. ne tak, že s emu budu smát, ale že mu řeknu - a jak by se ti líbilo, kdybych se ti teď smála místo toho, abych tě pochovala, pohladila, ošetřila.....