Rachel, to je skvely, to muzes mit radost, ze se neco posunulo! Ja mam problem s chapanim i prozivanim toho, co vlastne odpusteni je. Pro mne je to spojene s tim, ze se ten clovek plne vedome distancuje od nejakeho cinu, nemusi to byt zadne omluvy a sypani si popela, staci, kdyz uz to proste nedela. Dokud v tom pokracuje, musim si ho drzet od tela, jinak budu spolupachatelem. Ale budiz, je to jeho volba a uznavam kazdeho narok na vlastni cestu ke spase a jsou to cesty nevyzpytatelne. Ale at si teda po ni kraci sam, ma cesta to neni, nemuze byt, poprela bych samu sebe, moje vlastni poznani. Kdyby moje kamradka zacala treba krast, musela bych se s ni po nejake dobe chapani a snazeni proste prestat kamaradit, ze jo. A nejak nechapu, kam do toho spada odpusteni. Dokud bude krast, tezko to muzu odpustit a zvat ji na navstevu. Nejak tomu nerozumim.