Dee Dee - moji rodiče (87 a 88) mají vyndávací zuby oba už leta.
Zatímco maminka si na ně zvyknout CHTĚLA a dělala pro to první poslení, táta byl spíše laxní...
Mamka po nasazení chodila k zubařce co dva dny. Měla štěstí na starší a velice ochotnou paní, s ordinací přes 4 domky, takže ta zubajda mamce sama řekla, ať kdykoli přijde. Jak to někde tlačilo, doktorka ubrousila, zahladila, dávala jí prý jakýsi barvící papírek, aby zjistila přesný místo, kde to tlačí. Trvalo to cca 2 měsíce a bezpočet návštěv, ale mamka má zuby jako vlastní - ráno je vyčistí, vypláchne ústa, nasadí. Večer vyčistí zuby, vypláchne ústa a nasadí. NIKDY není bez zubů!!!!!
Ony ty ďásně jsou těmi zuby trochu stlačené, jak se to nechává třeba přes noc bez náhrady, tak se uvolní, rozjedou a opět ráno tlačí... Člověku jsou nepohodlné, tak je vyndá a kdykoli je nasadí, tlačí - o co méně je nosí - o to více tlačí.... Je to případ mýho táty - stejná zubařka, stejná možnost vychytat potíže...... Neudělal to, dodnes se se zuby nesžil....