U nás záleží na tom, jaký autem jedeme. Já řídím přes týden naše rodinné - vozím děti, on jezdí do práce kombíkem. Léta jsem nás ale pořád vozila já - těhotenství, kojení, léky, těhotenství, kojení, takže jsem nemohla alkohol, a později se muž se vždycky napil dřív, takže řízení bylo stejně na mně. Řídím ráda a nevadí mi to, ale někdy mu vyloženě řeknu, ať řídí on, protože se chci vézt a sledovat krajinu. Nebo když hodně spěcháme, tak mu to ráda přenechám, protože je profesionální řidič, tak je prostě lepší. Anebo, když si chci na návštěvě pro změnu dát alkohol já. Neprotestuje a řídí. A o jeho důvěře ve mně svědčí fakt, že mi několikrát za dlouhé jízdy usnul, spolu s dětmi.