Girili, já nevím, já bych to tak neuspěchávala, když vidím, jak píšeš. Mám pocit, že právěže nejsi připravená ty. Já se pamatuju, jak mi to bylo líto, i když se dítě vlastně odstavilo samo. Teda poté, co jsem otěhotněla, mu to přestalo chutnat a tak smutně ukazoval na prso, že chce mlíčko, ale že mu nechutná. Já z toho byla hotová, a to jsem nemusela absolvovat žádný týden řevu. Spíš pokud to chceš fakt omezit, tak třeba zkusit tu metodu dávat jednou denně a ve zbytku dne odkazovat to dítě na tu určitou dobu? Někomu to funguje. Jakože se kojí třeba jen večer nebo jen ráno. A ve chvíli, kdy ta doba nastane, tak dítěti zdůraznit, že je ráno (večer), že teď se teda kojí. Nebo s těhotněním ještě počkat. Třeba to nejde proto, že není připravená psychika. To, že se cítíš špatně, když upřeš staršímu kojení kvůli otěhotnění, to není dobré. Vím, co píšu. Dlouho mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, o co všechno starší přišel, když přišla na svět mladší. Myslím, že jsme se s tím srovnali teprve nedávno, asi jsme ten rozestup mezi dětmi měli dát větší. Já toho teda nelituji, má to zas jiné výhody a jsem ráda, že se narodilo zrovna tohle dítě, takové osoby by byla škoda, ale vím, že nám to dalo citově zabrat, oběma.