Ne Libik neudělalo mi to radost... mojí mámě bylo 45 roků a umřela pro mě nečekaně, i když po "dlouhé nemoci". Po pohřbu jsem nebyla schopná vlézt do baráku, dokud všichni "drazí příbuzní" nevypadli. Seděla jsem tenkrát na lavičce za domem, brečela jak želva a z duše všechny "smuteční hosty" nenáviděla. Pro mě osobně bylo rozloučení s mojí mámou až o samotě na hřbitově, kde jsem jí na hrobu proseděla a "propovídala" hodiny...