Mám to taky, jsem vegetativně labilní
Vysledovala jsem, že mi v takových chvílích (taky banální zranění, kladívkem do prstu a tak) pomáhá dětská přesnídávka, tak mívám většinou v kabelce takovou tu "sosací" Materne. Prostě si v takových chvílích potřebuju zvednout trošku glykemii a zároveň se jako "napít", ale napití tekutiny mi moc nejde, mám pocit, že se z vody pozvracím, kdežto ta přesnídávka se dá líp pozřít. Funguju s tím takto trvale a docela se mi to povedlo tím zvládnout.
Závažnější zranění jiných se na mě psychicky podepíše vždycky až s odstupem, pozté, co vyřeším akutní situaci, takže tam už to taky čekám a po poskytnutí pomoci se odplazím soukromě se zhroutit