Deniso,
já se tedy stala matkou v necelých 20 ti letech a ambice stát se "laskavou maminkou" mě ani nenapadaly...Chtěla jsem se postarat o dítě, přála jsem si, aby se na mě smálo, aby prospívalo, abych roli matky zvládla.
Naopak se to projevuje teď, jsem celkem nakloněná všemu, co můj pubertální syn vymyslí, včera jsem byla s polovinou jejich třídy kupovat dárky p.uč., která u nich letos končí. Moc rodičů nemělo čas, zkrátka jsem "vyhrála VŘ!:) a bylo to super, dobře strávený čas, navíc jsem byla moc ráda, že můžu vidět syna v kolektivu a nenápadnou dětskou "lásku" s jeho spolužačkou, o které jsem už sice věděla, ale stejně mi to hodně dalo, jak se k ní choval, jak každé to dítě mělo svůj osobitý názor a jak každý z nich chtěl něco říct. Moc se mi to líbilo a doufám, že jsem pomohla vybrat hezký dárek pro p. uč.
Já nejsem laskavá máma. Snažím se být synovi kamarádka, aby mi věřil, on mi pouští písničky, které má rád a já vyhrabala na YT ty svoje:) Znám jeho kamarády celkem dobře, když šel s kamarádkou na pizzu, řekl mi to...
Uvidíme, co bude dál. Jediné, co mrzí, jeho určitě nejvíc, že s tou holčinou, se kterou peče od první třídy se rozdělí, ona chytrá hlavička se na gympl dostala, on bohužel ne.