Tak dvouleťáka se jistě snese víc než u šestiletého. Můj příklad byl právě asi tak šestileté dítě.

Jinak je běžné, že děti houpají nohama, proto si já vždycky sedám naproti svému dítěti, aby případně okopávalo mně. když to není možné a někdo jiný sedí naproti, vím, že pro dítě není možné nohy udržet v klidu, tak mu je držím (rukou nebo mu přes ně křížem dám svojí nohu).

Můj syn, kterému je pět a půl, ovšem vypadá tak na 7, pravidelně nastupuje do mhd se slovy "Já si chci sednout." Vždycky mu nahlas říkám, že to chtějí všichni a že si sedneme, pokud bude místo. Když nebude, tak budeme stát. Ta jeho prvotní hláška bezpochyby může vyvolávat dojem rozmazlenosti. Ale v jeho případě je to spíš tvrdohlavost. Přesto, že cca 2 roky pro něj sezení nevyžaduji, tak on to pořád zkouší. Přitom když není místo, tak si prostě stoupneme a stojíme a povídáme si nebo koukáme z okna a je klid. Žádné frackovité scény, že chce sedět.