Pokud jde o to dítě s počítačem, tak tam je to jednoduchý. Prostě ho sundám z klína, čili dám z dosahu počítače, místo abych furt říkala nesahej na to a přitom ho držela v dosahu. Co následuje pak, záleží na situaci - zabavím nějak jinak hraním, povídáním, jídlem apod. Pokud vím, že dítě je svéhlavec a nezabere nic a bude scéna, tak mám dvě možnosti. Buď scénu vydržím nebo ji snášet nechci a dám přednost tomu, že si dítě bude hrát s klávesnicí (jednalo se o malé dítě, které nehrálo hru, ale jen ťukalo do tlačítek, cca 2 roky). Ale pokud zvolím druhou variantu, tedy že nechci scénu, tak tomu dítěti nebudu říkat, aby si s tím nehrálo a současně ho u toho držet.