Tady se to rozjelo, ale já jsem Babsi nechtěla kritizovat za to, že dítě bije, tedy plácne - to se občas stane, třeba v afektu.
Omlouvám se Babsi, že jsem založila vlákno, které vypadá jako její odsouzení. Nebyl to můj úmysl.
Jen mi přišlo smutný, že se to děje na veřejnosti. Osobně si pamatuju, ač rodiče se k tomutu "výchovnému" prostředku uchylovali zřídka, že když k tomu došlo někde na veřejnosti, tak jsem se cítila fakt hodně mizerně ... jako poslední z posledních, bez kapky lidské důstojnosti.