No jasně, maj zdravej vztah a využívají svého počtu ;) Je pravda, že nemám dvojčata a moje dcery jsou hodně rozdílný, takže koalice proti mně uzavírají jen občas (ale já jsem zase v menšině, jsem s nima sama), ale vyplácí se mi brát to ne jako boj, ale spíš jako takovou hru. Strategickou.

Hele, dopiplala jsi je do zdravých, sebeprosazujících se, asertivních devíti let. Řekněme, že můžeš začít pomalinku spolíhat na to, že jsou svéprávní a že jim tvoje přechodná nepřítomnost nebo přechodné snížení míry péče (třeba na nějakej ten večer jednou za pár týdnů) neublíží, naopak prospěje, jsou ve správným věku. Až si tohle ošaháš, pocitů viny nepochybně ubude samo od sebe.
Nemusíš se obětovat, stačí, že se staráš.