Buchli
Já znám historku, kdy dítě plačtivě telefonovalo rodičům z tábora, že trpí (bylo nuceno k pěší chůzi a mělo žízeň), rodče nasedli do auta a řítili se do tábora, připraveni to vedoucím vytmavit. V táboře našli šťastné a vysmáté dovádějící dítě, které nechápalo, proč tam rodiče přijeli, protože na pěší výlet plný teroru dávno zapomnělo
Tak se s vedoucími zdvořile pozdravili a zase jeli domů