On zase tvrdí, že je pořád po mým, že se srovnal s tím, že se neodstěhuju do města kde bydlí a ted že bych chtěla zdrhnout ještě někam dál. To říkal, když jsem mu říkala, že mám chut to udělat, že to nezvládneme vzhledem k tomu jak to probíhá a poškodí to akorát Aničku.

S tou prací kterou jsem dělala to nevypadá dobře, docela to tam krachuje.

Silný aspekt v tom celém je, že Anička evidentně potřebuje nějakou rodinu, je jedno jestli to bude babička s dědou nebo táta s mámou, ale potřebuje být mezi víc lidma, je pak mnohem spokojenější. S ním tu rodinu nevytvořím, k jeho rodičům nepůjdu, nejlíp mi vychází varianta kdy si koupíme s našima barák, každý by měl své.

Je to jak už to bývá slušně zamotané.