To je v pohodě, ale...

"On Ti byl několikrát nevěrný a Ty jsi mu to vždycky odpustila. Najednou, když je Ti nevěrný v šestinedělí s nedonošenou dcerou, tak Ti to vadí. On to mohl chápat tak, že nevěra pro Tebe není problém, a může být překvapený tvojí reakcí. Já bych se s takovým chlapem rozešla už dávno."

Já jsem mu nidky neřekla, že mi jeho nevěra nevadí, ty rozchody byly mmch většinou právě po té nevěře. Je fakt, že pro mě by nevěra nebyla důvodem k rozchodu, ale nemůže se to dít každého půl roku a už vůbec ne když máme dítě. To taky věděl, řekla jsem mu už před narozením několikrát, že jestli nepřestane s těmi svými úlety (jednorázovky) tak že s ním nebudu.

"Nebo nejdřív mu vycházíš maximálně vstříc, když chce vidět dceru a nejednou to chceš řešit nějak jinak."

Jo, protože, a to už jsem tady taky psala, moje idea, že mu co se týká dcery vyjdu vstříc byla za předpokladu, že se bude chovat jako rodič a ne jako blbec, který štve dítě proti mě a to ještě nezačalo ani rozum brát.