Jo jo, přiznám se, že tohle "on je dys-", tak to dělat nebude/nemusí/... moc nechápu. Jasně, že nebude dokonalé provedení, ale není překonávání handicapů také o určitém tréninku.
Jak píše Susu, život člověka zavane do různých vod.
Moji spolužáci z matfyz třídy, řekla bych z dnešního pohledu tak z poloviny dyslektici a dysgrafici, přiznávají, že kdyby s nimi před těmi 30 lety někdo pracoval, ušetřili by si v dospělosti spoustu problémů. Např. když jako vedoucí musí přečíst/prezentovat něco na poradě apod.