Tyhle věci o "pozorování a porovnávání" na hřištích tady čtu pořád, ale vůbec to neznám (žijeme v Praze), "naparáděné" jsou asi jen matky, co jdou na hřiště rovnou z práce a ze školky, ale já tohle hlavně vůbec neřeším, nevylučuju, že někdo jiný jo ... Jinak "zpocená až tam" jsem taky byla vždycky z dětmi 1-cca 2,5 roku, kdy jsem měla klídek vždy jen chvíli, pokud si děti vyloženě hrály na písku - což teda hrozilo jen, pokud se jich sešlo víc. Na prolézačkách jsem je do té doby neměla nervy nechat bez "jištění". Časem to ale postupně zvládly, zůstalo jen houpání na houpačce (příp. na některých hřištích nějaká obtížnější atrakce) a já mohla taky sedět na lavičce, číst si, případně povídat s jinými matkami Nepíšeš, jak máš staré dítě, ale třeba se ti to taky ještě zlepší.
Případně, nebylo by pro tebe lepší chodit místo na hřiště třeba do lesa, jestli máte v dosahu n. prostě někam, kde se dítě taky zabaví a nemusíš pořád asistovat?